Posíláme vánoční pozdrav z Vietnamu, kterému jsme zasvětili jeden celý měsíc naší cesty po světě a náklad na pořízení třicetidenních víz tak využili na sto procent.

Přestože je Vietnam 2000 km dlouhá nudle, nám se podařilo udělat okruh touhle rozmanitou zemí. Z Malajsie jsme na konci listopadu přeletěli do Ho Chi Minhova města (nebo-li Saigonu), kde jsme se trochu porozhlédli po městě mj. z druhé nejvyšší budovy Vietnamu Bitexco Financial Centre. Pronikli jsme do chuti vietnamských polévek Pho skládající se ze silného vývaru, kousků masa, rýžových nudlí a čerstvých bylinek. Světové unikum vodního loutkového divadla nám také neuniklo, draci, ryby i rýžoví farmáři se proháněli brčálově zelenou vodou za hudebního doprovodu vietnamských nástrojů a živého zpěvu.

Do Hanoje jsme kvůli hlášenému horšícímu se počasí přeletěli a popovídali si s domorodci z kmene Dzao v okolí města Sa Pa. Ruce, nohy a čeština obstaraly veškerou komunikaci, protože jinak, než vietnamsky nemluví.

Zapadající slunce v zátoce Ha Long jen podtrhovalo perfektní den složený z plavby na kánoi, skákání do vody z horní paluby naší výletní lodi i výborného jídla, kdy dokonce i tofu chutnalo skvěle.

Čtyřicet pět hodin čistého času v autobuse nás pak dělilo od návratu ze samého severu zpět na jih Vietnamu do Saigonu. Naštěstí jsme cestu mohli přerušit několika zastávkami v citadele města Hue, Hai Van pasu projetém na motorce ve stylu BBC pořadu Top Gear, lampióny osvětleném Hoi Anu i Da Latu obleženém mnoha fóliovníky se zeleninou i květinami a nekončícími plantážemi kávy i čaje.

Hue_CitadelaHoi-An-tradicni_vyroba_lampionu

Mimo rýži, nudle a vývary na sto způsobů jsme ochutnali i exotiku v podobě líhnoucích se zárodků křepelek a kuřat, silnou vietnamskou pálenku anglicky srandovně nazývanou „rice wine“, smažené banány s kokosem, nápoj z čerstvě vymačkané cukrové třtiny i šťávu ze zeleného kokosu.

Před pár dny jsme zaplatili za jediný šálek kávy desetinásobek běžné ceny. Důvodem byla neobyčejná cibetková káva. V porovnání s Evropou nás tenhle špás vyšel ale velice levně. My zaplatili 100.000 dongů neboli přibližně 110 Kč, zatímco při oficiálním otevření švýcarské pobočky této kavárny se sletěli milionáři z celého světa, kteří k dopravě v podobě vlastního tryskáče za jeden šálek platili okolo 20 švýcarských franků neboli 500Kč.

Že ani na cestě není vše růžové, dokazuje dnešní den. Deštivé počasí připomíná větu Forresta Gumpa ze stejnojmenného filmu: „jednoho dne začalo pršet… Ach jo, pršelo i v noci“ Snad ale nedojde i na slova: „pršelo čtyři měsíce“. Dnes říkáme „doma“ chatičce čtyři metry od moře a těšíme se na usínání za zvuku tříštících se vln.

Vietnam nám pomalu ale jistě přirůstá k srdci. Že nejsme jediní, dokazují desítky dalších cestovatelů, se kterými jsme se dali do řeči a každý svoje měsíční víza buď vyčerpá beze zbytku s tím, že i tak pár zastávek musel z časových důvodů škrtnout anebo si víza dokonce prodlužuje.

Z městečka Mui Ne, proslaveného písečnými dunami i ikonickou rybářskou vesnicí zdraví Pavel a Pavla

 

Sapa_ryzova_policka Hue_vietnamsky_farmar

Da_Lat_trhovnice

Ha_Long_Bay_zapad
Hanojska_specialita_kava_se_slehanym_vejcem

 

 

Pavel a Pavla cestují KOLEM SVĚTA - Vietnam